věrný přítel v psím světě

Pes dokáže vnímat čas, uvádí vědci

My lidé bychom si svět bez vnímání času nedovedli ani představit. Ale co psi? Dokáží vnímat čas? V předchozím článku jsme došli k závěru, že pes dokáže vnímat čas, ale po svém. Dnes tu máme novou studii a spolu s ní nová zajímavá fakta.

Studie byla provedena na Northwestern University a publikována v časopise Nature Neuroscience. Tato práce přináší jasné důkazy o tom, že zvířata jsou schopna posuzovat čas. Vědci se zaměřili na mediální entorinální kůru v mozku a zjistili, že se zde nachází dosud neprozkoumaná sada neuronů, které pracují jako hodiny, jakmile zvíře na něco čeká.

„Dokáže pes posoudit, zda mu jeho páníček dal večeři s dvojnásobným opožděním oproti předešlému dni? Dříve na tuto otázku bylo velmi těžké odpovědět… Toto je však jeden z nejvíce přesvědčivých experimentů, který dokazuje, že mají zvířata opravdu explicitní reprezentaci času, který se odehrává v jejich mozku, jakmile jsou vyzváni k měření časového intervalu.“ řekl Daniel Dombeck PhD., vedoucí studie.

Při plánování této studie se Dombeckův tým výzkumníků zaměřil na již zmiňovanou mediální entorinální kůru, oblast nacházející se v temporálním laloku mozku. Zmiňovaná kůra je spojována s pamětí a navigací, kóduje tedy prostorové informace v epizodních vzpomínkách. Proto Dombeck předpokládal, že právě tato oblast může být zodpovědná za kódování času.

„Každá paměť je trochu odlišná. Existují však dva hlavní rysy pro všechny epizodické vzpomínky, a to je prostor a čas. Tudíž se stávají vždy v určitém prostředí a jsou vždy strukturovány v čase.“ řekl James Heys PhD., nyní pracující v Dombeckově laboratoři.

 

Pro otestování jejich hypotézy založil Dombeck a Heys experiment nazvaný: virtual „door stop“ task. V tomto experimentu běží myš v opravdovém běhacím kolečku v prostředí virtuální reality. Myš se zde učí projít chodbami až ke dveřím, které jsou umístěny asi v polovině trati. Po šesti vteřinách se tyto dveře otevírají a myš tak projde dveřmi a pokračuje v bludišti, aby dostala odměnu.

Po několika zkouškách vytvořili vědci ve virtuální realitě neviditelné dveře. V tomto novém scénáři myš stále věděla, kde jsou tyto neviditelné dveře umístěny na základě měnící se textury podlahy. A také opět čekala šest sekund, než pokračovala v trati k odměně.

„Důležitým bodem v tomto experimentu je, že myš neví, zda jsou dveře otevřené nebo ne, protože jsou neviditelné. Jediná cesta pro vyřešení této situace je využít svůj mozek a smysl pro vnímání času.“ řekl Heys.

Díky použití virtuální reality mohl Dombeck a jeho tým úzce ovládat potenciálně ovlivňující faktory, jako je zvuk otevírání dveří.

„V reálném prostředí bychom dveře nemohli učinit zcela neviditelnými. Zvíře je může slyšet, může se jich dotknout, může je cítit nebo vnímat jejich přítomnost jiným způsobem. Proto by nemuselo zvíře používat smysl pro vnímání času, pouze by se snažilo poznat, zda jsou dveře otevřené. Ve virtuální realitě můžeme všechny ostatní smyslové podněty a znamení odstranit.“ řekl Dombeck.

Dombeck a jeho tým ovšem udělali víc, než jen že sledovali myši, jak dokončují své úkoly pořád dokola. Pokusili se ještě o jeden krok a tím bylo zobrazení aktivity mozku myší ve výzkumu. Myší neurony pozorovali pomocí dvoufotonové mikroskopie, která umožňuje pokročilé zobrazování mozku s vysokým rozlišením.

„Když zvíře běží po trati a dostane se k neviditelným dveřím, můžeme pozorovat buňky, které nastartují řídící prostorové kódování. Když se zvíře zastaví u dveří, které vidí, jsou tyto buňky vypnuté a zapíná se nová sada buněk. Toto bylo pro nás všechny velkým překvapením a novým objevem.“ dodává Dombeck.

Dombeck dále dodává, že tyto „časovací buňky“ se nezapojily během aktivního běhu, jen během odpočinku. Z toho tedy dedukuje, že ve skutečnosti kódují, jak dlouho zvíře odpočívá.

Díky této studii tedy vědci objevili nové neurony kódující čas, a tak mohou lépe zkoumat mnoho neurodegenerativních onemocnění, která mají určitou spojitost s těmito buňkami.

„Pacienti s Alzheimerovou nemocí zejména zapomínají, když se určité věci staly v čase. Možná je to proto, že pomalu ztrácejí některé základní funkce entorinálního kortexu, což je také jedna z prvních oblastí mozku, která je tímto onemocněním postižena.“ uvádí Heys.

Dombeck k tomu dodává, že by to mohlo vést k novým testům včasné detekce Alzheimerovy choroby. A jako testování by mohl být použit právě test virtual „door stop“ task.

 

PODOBNÉ ČLÁNKY:

Pse, jak jde čas? Vnímá pes čas?

Rozumí pes tomu, co říkáme?

Empatie u psů

Vnímá pes nespravedlnost?

Rozumí mi můj pes?

Vidí pes duchy?

 

ZDROJE:

  1. James G. Heys, Daniel A. Dombeck. Evidence for a subcircuit in medial entorhinal cortex representing elapsed time during immobilityNature Neuroscience, 2018; DOI: 10.1038/s41593-018-0252-8
  2. Northwestern University. „Yes, your pet can tell time: New study finds ‚timing cells‘ in the brain may underlie an animal’s inner clock.“ ScienceDaily. ScienceDaily, 23 October 2018. <www.sciencedaily.com/releases/2018/10/181023130518.htm>.

Další článek

Předchozí článek

Prodáváme

Can Toy Doggy Dry Earth Rated Hundo Jolly Pets Organic Oscar Primenove Trixie West Paw

© 2018 Hundo - Obch. podmínky

Prohledat web:

DOPRAVA ZDARMA PRO VŠECHNY OBJEDNÁVKY NAD 1500 ,- Skrýt