věrný přítel v psím světě

Domácnost se psem může zábranit rozvoji alergií

Mezi námi jsou šťastlivci, kteří vychovávají své děti vedle nejlepšího přítele člověka – psa. To, že děti vyrůstající vedle psa mají přirozenější vývoj sociálního cítění a empatie, pejskařům není třeba zmiňovat. Nicméně v dnešní době alergií, znečištěného prostředí a jiných neduhů moderní společnosti, se i milovník psů může rozhodnout dát psa pryč jen proto, aby dítě nevystavil zbytečně dalšímu alergenu. Avšak tento krok může být spíše kontraproduktivní.

Výzkum z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v USA (US Center for Disease Control and Prevention) ukázal, že počet dětí s určitými alergiemi se v období od 1997 do 2011 zvýšil přibližně o 50%. I když je většina alergií způsobena potravinami, v široké veřejnosti je psí a kočičí srst stále větším strašákem. Pokud se však o dané téma alespoň trochu zajímáme, tak zjistíme, že každým rokem přibývá stále více důkazů o tom, jak kontakt se zvířaty může působit jako silné opatření proti pozdějším alergiím u dítěte.

Západní společnost si nastavila standardy čistoty, které ve skutečnosti představují velikou hrozbu nejen pro jejich potomky. Ano, až posedlá touha mít domácnost zcela sterilní, činí obyvatelstvo citlivější vůči alergickým reakcím. Jedná se o tzv. hygienickou hypotézu.

Hygienická hypotéza je postavená na tom, že nedostatečné vystavení infekčním činitelům a potenciálním alergenům již v dětství způsobuje nadměrnou přecitlivělost vůči alergenům.
Hygienická hypotéza, která se poprvé objevila v osmdesátých letech minulého století, předpokládá, že vystavování mikroorganismům může pomoci posílit imunitu vůči environmentálním agentům, snížit riziko astmatu a potravinových alergií.

O tom, jak důležitá jsou v tomto procesu domácí zvířata, se píše v několika studiích a prací stále přibývá. 
Tato omezená expozice má za následek oslabení imunitního systému, který má také problém s rozeznáním potenciálního alergenu, infekčního prvku či benigního bujení. Jednoduše řečeno, naše tělo je extrémně čisté a má proto potřebu vytvářet nadměrně reaktivní alergické reakce na látky, které nejsou škodlivé. Náš imunitní systém se v podstatě nudí a dělá hrozbu z něčeho, co hrozba není.

Co se týká vlivu domácích zvířat na výskyt alergií u dětí, existuje pár nedávných studií ukazujících, že domácí zvířata skutečně zabraňují pozdějším alergiím. Závěrem těchto výzkumů je, že čím více psů (nebo koček) žije s dítětem během jejich prvního roku života, tím nižší je pravděpodobnost vývoje astmatu, senné rýmy nebo ekzému.

Jeden z výzkumných týmů na toto téma byl veden Billem Hesselmarem na katedře pediatrie a ústavu klinických věd na univerzitě v Gothenburgu ve Švédsku.

Větší ze dvou studií zahrnovala 1029 dětí, které byly ve věku 7 až 8 let. Kromě stanovení jejich celoživotní náchylnosti na alergie a předložení důkazů o alergických incidentech v uplynulém roce bylo také hodnoceno mnoho faktorů týkajících se jejich životního stylu a životních podmínek. Pro nás je samozřejmě nejdůležitější téma: domácí mazlíčci v domácnosti.
Údaje byly docela přesvědčivé. Ukázalo se, že domácí mazlíčci přítomni v domácnosti během prvního roku života dítěte, mají opravdu ochranný účinek.

Celkově byl výskyt alergií u 49% dětí, které strávily svých prvních 12 měsíců života v domácnosti bez domácích mazlíčků.
To se snížilo na 43% u dětí, které žily v dětství s jedním zvířetem. A dokonce se míra snížila na pouhých 24% u dětí, které trávily své dětství s více než dvěma chlupatými společníky.

Druhá, sice menší, ale intenzivnější studie pod vedením stejného týmu, sledovala 249 dětí od narození až do dosažení věku 8 – 9 let. Zde byly výsledky ještě markantnější.
Výskyt jakýchkoli alergií jakéhokoli druhu byl zastoupen 48% u dětí, které v prvním roce svého života nežily s žádným zvířetem. U dětí, které žily v domácnosti s jedním domácím mazlíčkem, byl pokles výskytu na 35% a u dětí, které vyrůstaly s více domácími mazlíčky, byl výskyt alergie pouze u 21%.
Pokud se podíváme na výskyt jakýchkoli alergických reakcí v uplynulém roce, zjistíme následující: u 37% dětí, které nežijí (ani nikdy nežily) se psem nebo kočkou byla zaznamenána alespoň jedna taková epizoda ve srovnání s 24% dětí, které žijí s jedním zvířetem a jen 13% dětí, které byly v prvním roce vystavovány dvěma nebo více domácím zvířatům. Data jsou znázorněna na následujícím grafu.

Svislá osa znázorňuje v % počet dětí s alergiemi. Vodorovná osa znázorňuje domácnost: bez psů a koček, s jedním psem nebo kočkou a 2 či více psy či kočkami.


Based on data from Hesselmar et al (2018)
Source: SC Psychological Enterprises Ltd.

Zajímavé zjištění těchto dvou studií je, že se údaje týkají všech typů alergií. Vědci se domnívají, že domácí mazlíčci nesou mikroby, které stimulují a nakonec posilují imunitní systém tak, aby se vystavené děti nestaly alergické nejen na své domácí mazlíčky, ale i na širokou škálu jiných alergenů souvisejících s ovzduším a potravinami.

K rozvoji alergických reakcí mohou samozřejmě přispět i jiné faktory, jako je kupříkladu nedostatečný kontakt s ostatními dětmi či nedostatečný pohyb venku. Nicméně pro vědce je mnohem atraktivnější téma alergie a soužití s domácími mazlíčky. Pro nás milovníky psů je to jen dobře. Například studie z roku 2017, která se zrodila na University of Alberta, ukázala, že děti z rodin s domácími mazlíčky (kde 70 procent z nich mělo psa) vykazovaly vyšší hladinu dvou mikrobů spojovaných s nižším rizikem alergických onemocnění a obezity. Vice v článku níže.

A co vaše domácnost, je sterilně čistá nebo zdravě špinavá? 🙂

PODOBNÉ ČLÁNKY:

ZDROJE:

https://www.psychologytoday.com/us/blog/canine-corner/201901/living-dog-may-protect-your-child-allergies

Hesselmar B, Hicke-Roberts A, Lundell AC, Adlerberth I, Rudin A, Saalman R, et al. (2018). Pet-keeping in early life reduces the risk of allergy in a dose-dependent fashion. PLoS ONE 13(12): e0208472. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0208472

Další článek

Předchozí článek

Prodáváme

© 2019 Hundo - Obch. podmínky

Prohledat web: